Aktuality

18.04.2024, 17:02

Síň historie města

V Síni historie města je instalována expozice, kde je zachycena historie a vývoj města.
Pro školy a skupinky zájemců pořádáme výklady o historii Chodova.
Objednat na přednášku se můžete na čísle: 352 352 254, 352 352 255

Provozní doba

Pondělí	9 - 12	13 - 18
Úterý	ZAVŘENO
Středa	9 - 12	13 - 18
Čtvrtek	9 - 12	13 - 18
Pátek	9 - 12	13 - 15

Stručná historie

Město Chodov leží zhruba v polovině železniční trati mezi Sokolovem a Karlovými Vary a představuje východní část rozsáhlé sokolovské pánve. Na mírně zvlněném reliéfu, jehož podloží tvoří karlovarská žula jsou uložena silná písková a jílová souvrství a hnědouhelné sloje.

Výslovně se poprvé zmiňuje o Chodovu listina z konce 12. století knížete a pražského biskupa Jindřicha Břetislava. Osada Chodov byla součástí rozsáhlého majetku kláštera Waldsassen, který byl součástí země České. V polovině 14. století přešel Chodov do držení šlechty. V procesu drobení feudálního vlastnictví došlo k rozdělení kdysi jednotné správy chodovského statku na dva díly a k vytvoření samostatných lokalit Horního a Dolního Chodova.

Původní zemědělský charakter Chodova se výrazně změnil v procesu industrializace, využívající bohatá nerostná ložiska, zejména uhlí a keramické hlíny. Od konce 18. století se zde začala rozvíjet hnědouhelná těžba. Na těžbu hnědého uhlí navázala v roce 1810 výroba porcelánu a postupně se rozvíjelo strojírenství, stavební výroba a sklářství.

V roce 1870 se Chodov dočkal zahájení provozu na nově vybudované železniční trati Karlovy Vary – Cheb. Ekonomický rozvoj celé oblasti byl impulsem přeměny Chodova v průmyslové město. Předcházelo tomu v dubnu roku 1869 správní spojení obcí Dolní a Horní Chodov v jeden celek a prohlášení nové obce za městys. Chodov byl 30. září 1894 povýšen císařem Francem Josefem I. na město a byl mu předělen znak, který symbolizuje činnosti tehdy pro město typické: těžbu hnědého uhlí, výrobu porcelánu, provoz železnice a zemědělství.

Do počátku 19. století vyrostl Chodov v ekonomické středisko s bohatým společenským a kulturním životem. Důsledky druhé světové války přenesly změny ve složení obyvatelstva města. Na místo vystěhované většiny německých obyvatel sem přišli lidé české, slovenské a další národnosti, aby se podíleli na rozvoji města. Tvář města značně změnila panelová výstavba, která byla v 50 a 60 letech rychlým řešením potřeby bytů pro příliv pracovních sil do nově vzniklého strojírenského závodu Chodos a do palivového kombinátu Vřesová.

Památky ve městě

Kostel sv. Vavřince

Byl vystavěn v letech 1725-1733 ve vrcholně barokním slohu stavitelem W. Brauenbockem z Teplé. Kostel je jednolodní a skládá se ze tří klenebních polí. Na hlavní loď navazuje čtvercový presbytář se zakulacenou čelní stěnou. Freska v klenbě jeho kopule, z roku 1733, je prací hornoslavkovského malíře Eliase Dollhopfa a znázorňuje Nanebevzetí Panny Marie. Na západní straně lodi navazuje Kaple sv. Kříže. Horní polovině kostela dominují okna vyplněná vitrážemi. Po obou stěnách je interiér zdoben 14 obrazy s tematikou křížové cesty. Vnější rozměry stavby: délka 47 m, šířka 19 m a výška věže 37 m. Hlavní oltář byl pořízen při opravě kostela r. 1835. Oltářní obraz se sv. Vavřincem namaloval Maur Fuchs z Tirschenreuthu, truhlářské práce provedl J. Fischer z Lokte. Z původních varhan z roku 1848 chebského stavitele Ignáce Müllera se zachovalo jen několik částí - faldový měch, vzduchovody, přední část skříně a asi 60 % píšťal. V roce 1943 byly přestavěny firmou Keller ze Selbu. Ve věži kostela odměřuje čas Chodovákům dnes již elektrický hodinový stroj. Z původního hodinového stroje se dochovaly pouze dva bronzové gongy, prohlášené za kulturní památku a umístěné v síni historie města.

Gongy

Gongy z původního stroje věžních hodin kostela sv. Vavřince byly prohlášeny za kulturní památku v roce 2003. Tyto dva bronzové gongy, jejichž jinak hladký povrch je pouze v dolní části zdoben dvěma pásy a signaturou GROSS. MYCH. JOS:DIEPOLDT. IN. PRAG 1878, byly po zrestaurování umístěny v síni historie města. Jejich zvuk si může každý návštěvník ověřit

Mariánský sloup

Barokní plastika pochází z roku 1675, je tvořena hranolovým podstavcem s masivní patkou, na němž spočívá korintský sloup nesoucí plastiku P. Marie. V 90. letech minulého století byla původní soška odcizena a sloup poškozen. Podle fotografií byla zhotovena kopie sochy a dřík prošel restaurací. Mariánský sloup se dnes nachází na začátku pěší zóny ve Staroměstské ulici.

Boží muka

Stojí v blízkosti kostela sv. Vavřince, tvořena pískovcovým hranolovitým podstavcem, na němž spočívá toskánský sloupek s bohatě římsovanou kapličkou. Jedná se o pozdně renesanční památku z roku 1672.

Socha sv. Šebestiána

Pozdně barokní plastika bez dobového určení je tvořena žulovou sochou světce, přivázaného ke stromu a proťatého pěti šípy z pozlaceného bronzu. Nachází se poblíž kostela sv. Vavřince u vchodu na hřbitov.

Památník k uctění obětí válek

Není zařazen mezi kulturní památky, patří však k historii města. Poprvé byl odhalen v roce 1898 jako památník k uctění obětí válek a k 50. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. Po nalezení dochovaných částí byl pomník podle dobových fotografií zrestaurován a znovuodhalen v roce 1998. Nachází se v městském parku.