Aktuality

28.07.2017, 18:59


Letní soutěž



Prázdninová otvírací doba



Pohádky v parku v srpnu



Soutěž Poznávej přírodu



Návod - čtenářské konto 1



Návod - čtenářské konto 2



Informace o spotřebitelské poradně D-test



Čtenářské placky k prodeji v knihovně i infocentru



Nabídka vypracování rešerší



Čtečky knih k zapůjčení



Odprodej knih



Certifikát ATIC



Certifikát Český systém kvality služeb


Posezení s Josefem Zímou se vydařilo

publikováno: 08.10.2014
autor: Za Městskou knihovnu Chodov Marie Valentová

Pan Zíma zavítal do našeho kraje na pozvání ředitelky chodovské knihovny a svým vystoupení potěšil své příznivce v Sokolově a v Chodově. Návštěvníky více jak hodinu a půl bavil vyprávěním nejen různých historek, ale i vzpomínáním na své herecké a konferenciérské začátky, či na své kolegy. Během celého posezení odpovídal na dotazy návštěvníků a paní Jaroslavy Jindrové, která setkání s panem Zímou moderovala.

Na dotaz, která role byla jeho nejoblíbenější, odpověděl:„Víte, já jsem vystudovaný herec, hercem jsem opravdu rád, hrál jsem spoustu rolí a všechny jsem je měl moc rád. Je proto těžké říct, která byla moje nejoblíbenější. Měl jsem moc rád třeba Podskaláka nebo jsem po škole hrál v Benešově Loupežníka. To byla moje první velká role a byl jsem moc pěknej loupežník. Koukaly po mě všechny ženský v Benešově.“ Zavzpomínal i na vojnu: „Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal Armádního uměleckého souboru. Společně s Edou Cupákem a jednou slečnou jsme různě vystupovali. No a jednou po vystoupení v Praze za mnou přišel takový pán, a jestli bych prý nechtěl vystupovat v televizi. A on to byl Zdeněk Podskalský a hned vedle něj byl Jaroslav Dietl. Srdce mi tlouklo jako zběsilý. Televize. My jsme na ní koukali do výlohy v elektře a teď bych tam měl vystupovat. Souhlasil jsem a stal se ze mě moderátor. Časem jsem měl v televizi pořad snad každý měsíc.“ Přišla samozřejmě řeč i na filmové role: „Víte, já jsem začal zpívat, takže jsem byl znám spíš jako zpěvák, těch filmových nabídek tedy moc nebylo. Kdybych nezpíval, tak bych třeba více hrál. Člověk se prostě dostane do podvědomí v nějaké roli. Ta moje byla zpěvák. V životě holt člověk něco ztratí a něco naopak získá,“ smál se pan Zíma. A pokaždé, když se usmál, rázem omládl a měli jsme před sebou zase prince Radovana z oblíbené pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele. Se svými posluchači se pan Zíma rozloučil několika písničkami. Na svůj věk je pan Zíma velmi aktivní: „Je mi fajn, akorát mě zlobí ty moje kolena“, usmíval se hned úvodem. Své příznivce potěšil i tím, že na příští rok chystá nové turné, takže se jeho fanoušci mají na co těšit. Přejeme panu Zímovi pevné zdraví a spoustu elánu, aby tu pohodu, kterou přinesl do naší knihovny, mohl šířit co nejdéle.

clanekclanekclanek