Aktuality
05.12.2024, 02:39Provozní doba
Univerzita třetího věku
každou druhou středu
Vánoční provozní doba
Vánoční focení s Gábinou
10. 12.
Umělá inteligence
04. 12.
Mikuláš v knihovně
05. 12.
Jazzový koncert
12. 12.
Tulouš
16. 12.
Origami s Markétou
Každou středu
Tvořivé odpoledne pro všechny
Každý čtvrtek
Dobrovolnictví
Školení na PC
Semínkovna
Návod audiohnihy a e-knihy
Stahování e-audioknih
Návod - čtenářské konto 1
Návod - čtenářské konto 2
Informace o spotřebitelské poradně D-test
Nabídka vypracování rešerší
Odprodej knih
Certifikát ATIC
Známý chodovský historik vzal opět návštěvníky na výlet do historie
Miloš Bělohlávek při další besedě týkající se dějin města Chodova přiblížil návštěvníkům zajímavou historii Kostela svatého Vavřince, nepřehlédnutelné dominanty města. Společně s ním se návštěvníci proti proudu času vrátili do 12. století, kdy město Chodov vlastnili mniši z kláštera ve Waldasessenu. Ačkoliv z této doby nejsou žádné písemné památky, lze se jen dohadovat, že už v této době měli nově pokřtění obyvatelé osady svůj kostelík, možná spíše kapličku. Historie původního kostelíka končí v roce 1654, kdy shořel a s ním i většina vesnice. „Bohužel požár nezničil jenom kostelík a domy, ale hlavně všechny psané dokumenty, farní a matriční záznamy a i panské dokumenty, proto se nyní těžko dává dohromady historie Chodova před tímto rokem“, posteskl si pan Bělohlávek. Ten vyprávěl krátce o historii kostelíka vybudovaného místo toho shořelého, čímž se dostal do období, kdy tento kostelík přestal být dostačující a hlavně se díky padajícímu zdivu na věřící při mši stal nebezpečným. Pan Bělohlávek nás seznámil s farářem Michaelem Hönigem, jemuž osud stavby nebyl lhostejný a snažil se najít donátora, který by byl ochoten financovat stavbu nového kostela. Což se mu nakonec povedlo v osobě majitele panství Franzi Flaminovi von Plankenheim. Návštěvníci se dále dozvěděli spoustu zajímavostí ze stavby kostela i to jak měl původně vypadat, či to že se Franz Plankenheim kvůli stavbě kostela neskutečně zadlužil a stejně se nedočkal jeho dostavění.
I když beseda trvala skoro tři hodiny, nikomu to tak nepřišlo, protože povídání o historii kostela bylo velmi poutavé a vtipné. Na závěr pan Bělohlávek ještě s návštěvníky diskutoval a odpovídal na jejich dotazy. Mě zajímalo, jak se vlastně ke sbírání materiálů o Chodově dostal, na to mi pan Bělohlávek odpověděl: „Hrozně mě jako historika mrzelo, že jsou dějiny Chodova obyvatelům našeho města tak málo známé. Nebylo to všem pro malý zájem obyvatel, ale kvůli těžké přístupnosti a praktické neexistenci dobře čtivé literatury.“ V této souvislosti také padla otázka, jakým způsobem se dostává k materiálům týkajících se historie města: „Úplně jednoduché to není. Nuceným vysídlením původních obyvatel po druhé světové válce byla nenávratně ztracena celá řada písemností, pramenů, záznamů, ale i rodinných vyprávění a ústně předávaných informací. Čerpat tak mohu především z německy psaných předválečných odborných prací a starých kronik či matrik,“ usmívá se historik. Na Miloši Bělohlávkovi je vidět, že historie ho opravdu velmi baví a proto jsem se ho na závěr zeptala, co ho při jeho studování a shromažďování historických pramenů nejvíce potěšilo:“ Každá nová informace mě dokáže nadchnout, ať už jde prakticky o cokoliv. S každým nalezeným záznamem a pramenem totiž dává ta složitá historická skládačka větší smysl.“ No a my se můžeme určitě těšit na další zajímavé besedy, při nichž i nám Miloš Bělohlávek umožní nahlédnout do této historické skládačky.