Aktuality

19.04.2024, 20:39


Aby děti četly rády
23. 04.


24. 04.


Origami s Markétou
24. 04.


Dny dobrovolnictví KK
25. 04.


Bookstart
25. 04.


Tvořivé dopoledne pro všechny
25. 04.


Listování
27. 05.


LeleBAND
30. 05.


Origami s Markétou
01. 05.


Tvořivé dopoledne pro všechny
02. 05.


Výroba kytičky ze saténu
02. 05.


Origami s Markétou
08. 05.


Tvořivé dopoledne pro všechny
09. 05.


Výrova mýdel
09. 05.


Český den proti rakovině
15. 05. - 18. 05.


Dizajniště na cestách
15. 05. - 23. 05.


Science Café
15. 05.


Tvořivý knihovníček
15. 05.


Origami s Markétou
15. 05.


16. 05.


Tvořivé dopoledne pro všechny
16. 05.


Herní klub
16. 05.


Origami s Markétou
22. 05.


Tvořivé dopoledne pro všechny
23. 05.


Zahrádkáři zahrádkářům
29. 05.


Tvořivý knihovníček
29. 05.


Origami s Markétou
29. 05.


Bookstart
30. 05.


Tvořivé dopoledne pro všechny
30. 05.


Dobrovolnictví


Školení na PC


Návod - čtenářské konto 1


Návod - čtenářské konto 2


Informace o spotřebitelské poradně D-test


Nabídka vypracování rešerší


Čtečky knih k zapůjčení


Odprodej knih


Certifikát ATIC


Známý chodovský historik vzal opět návštěvníky na výlet do historie

publikováno: 20.01.2015
autor: Za Městskou knihovnu Chodov Marie Valentová

Miloš Bělohlávek při další besedě týkající se dějin města Chodova přiblížil návštěvníkům zajímavou historii Kostela svatého Vavřince, nepřehlédnutelné dominanty města. Společně s ním se návštěvníci proti proudu času vrátili do 12. století, kdy město Chodov vlastnili mniši z kláštera ve Waldasessenu. Ačkoliv z této doby nejsou žádné písemné památky, lze se jen dohadovat, že už v této době měli nově pokřtění obyvatelé osady svůj kostelík, možná spíše kapličku. Historie původního kostelíka končí v roce 1654, kdy shořel a s ním i většina vesnice. „Bohužel požár nezničil jenom kostelík a domy, ale hlavně všechny psané dokumenty, farní a matriční záznamy a i panské dokumenty, proto se nyní těžko dává dohromady historie Chodova před tímto rokem“, posteskl si pan Bělohlávek. Ten vyprávěl krátce o historii kostelíka vybudovaného místo toho shořelého, čímž se dostal do období, kdy tento kostelík přestal být dostačující a hlavně se díky padajícímu zdivu na věřící při mši stal nebezpečným. Pan Bělohlávek nás seznámil s farářem Michaelem Hönigem, jemuž osud stavby nebyl lhostejný a snažil se najít donátora, který by byl ochoten financovat stavbu nového kostela. Což se mu nakonec povedlo v osobě majitele panství Franzi Flaminovi von Plankenheim. Návštěvníci se dále dozvěděli spoustu zajímavostí ze stavby kostela i to jak měl původně vypadat, či to že se Franz Plankenheim kvůli stavbě kostela neskutečně zadlužil a stejně se nedočkal jeho dostavění.

I když beseda trvala skoro tři hodiny, nikomu to tak nepřišlo, protože povídání o historii kostela bylo velmi poutavé a vtipné. Na závěr pan Bělohlávek ještě s návštěvníky diskutoval a odpovídal na jejich dotazy. Mě zajímalo, jak se vlastně ke sbírání materiálů o Chodově dostal, na to mi pan Bělohlávek odpověděl: „Hrozně mě jako historika mrzelo, že jsou dějiny Chodova obyvatelům našeho města tak málo známé. Nebylo to všem pro malý zájem obyvatel, ale kvůli těžké přístupnosti a praktické neexistenci dobře čtivé literatury.“ V této souvislosti také padla otázka, jakým způsobem se dostává k materiálům týkajících se historie města: „Úplně jednoduché to není. Nuceným vysídlením původních obyvatel po druhé světové válce byla nenávratně ztracena celá řada písemností, pramenů, záznamů, ale i rodinných vyprávění a ústně předávaných informací. Čerpat tak mohu především z německy psaných předválečných odborných prací a starých kronik či matrik,“ usmívá se historik. Na Miloši Bělohlávkovi je vidět, že historie ho opravdu velmi baví a proto jsem se ho na závěr zeptala, co ho při jeho studování a shromažďování historických pramenů nejvíce potěšilo:“ Každá nová informace mě dokáže nadchnout, ať už jde prakticky o cokoliv. S každým nalezeným záznamem a pramenem totiž dává ta složitá historická skládačka větší smysl.“ No a my se můžeme určitě těšit na další zajímavé besedy, při nichž i nám Miloš Bělohlávek umožní nahlédnout do této historické skládačky.

clanekclanekclanek